Informace k novelizaci zákonů
Od 1.1.2016 nabývá účinnosti zákon č. 104/2015 Sb. (dále jen novela), kterým mění zákon č. 67/2013 Sb. (zákon o službách) a zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). K podstatné úpravě zákona č. 67/2013 Sb. dochází:1) v § 6Zatímco zákon 67/2013 Sb. v tomto paragrafu hovořil o možnosti ujednání způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody poskytovatele služeb se všemi nájemci respektive vlastníky jednotek v domě, novela již umožňuje toto ujednání pouze tam, kde není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel či zařízení pro rozdělování nákladů a vodoměrů na teplou vodu. Novela dále stanoví v tomto paragrafu způsob rozúčtování na příjemce služeb, a to rozdělení u „měřených odběrů“ na základní a spotřební složku, způsob rozúčtování základní a spotřební složky a sankci pro případ, že nájemce nebo vlastník neumožní instalaci či odečet měřidel.
U nákladů na vytápění je základní složka rozdělena mezi nájemce či vlastníky podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše v zúčtovací jednotce (domě). Spotřební složka je rozdělována mezi nájemce či vlastníky úměrně podle výše náměrů stanovených měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li nájemce či vlastník bytu instalaci stanovených měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období těchto osob spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. U nákladů na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu je základní složka rozdělena mezi nájemce či vlastníky podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi nájemce či vlastníky poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u těchto osob. Neumožní-li nájemce či vlastník instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u těchto osob spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. 2) v § 13 Novela v tomto paragrafu upravuje pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním, což představuje nesplnění povinnosti poskytovatele služeb nebo nájemce či vlastníka při nedoručení vyúčtování nebo neoznámení změny počtu osob. Výši pokuty družstvo ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. 3) vložením § 14aTímto paragrafem bylo do zákona vloženo zmocňovací ustanovení, které dává pravomoc ministerstvu pro místní rozvoj stanovit vyhláškou zejména rozsah výše základní a spotřební složky pro rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, mezní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky a náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Toto zmocňovací ustanovení bylo původně zakotveno v zákoně č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Závěrem je nutné se zmínit o přechodných ustanoveních novely, která říká, že rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby, které započalo přede dnem účinnosti novely, se provede dle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely. Rovněž právo na zaplacení pokuty nebo poplatku z prodlení vyplývající porušením povinnosti stanovené zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely. V Havířově dne 13.5.2015Vypracovala: Komendová