Štěnice opět v Evropě

Během posledních pár let jsme zaznamenali v Evropě a bohužel tedy i v naší republice zvýšený výskyt velice nepříjemného hmyzu, a to štěnice domácí. I když tento hmyz jsme v minulých desetiletích považovali v Evropě za prakticky vyhubený , bohužel  posledních cca 7 let nás přesvědčilo o opaku.  Výskyt tohoto nepříjemného tvora monitorujeme jak  v ubytovacích zařízeních tak i v domácnostech. Co je to štěniceŠtěnice domácí je bodavý hmyz živící se krví teplokrevných živočichů. Dává přednost člověku, ale v případě nouze nepohrdne ani krví domácích mazlíčků (pes, kočka, králík, pták). Krev je pro ni jediným zdrojem obživy.  Žádnou jinou potravu nepřijímá – ani to neumí. Není tedy pravda, že štěnice se vyskytují pouze ve špinavých a zanedbaných domácnostech.  Jedná se o velký omyl – prach, špínu, zbytky jídel ani odpadky štěnici vůbec nezajímají. Ke svému životu „špínu“ vůbec nepotřebují. Už samotné tvrzení, že se na domě štěnice „vyskytly“, je nesprávné. Štěnice se nikdy samy od sebe nevyskytnou. Vždy se totiž jedná o nechtěné „přinesení“ štěnic nebo jejich vajíček odjinud. Tento hmyz si můžete přinést např. v kufru z dovolené z různých hotelů, ubytoven, vypůjčených karavanů nebo v batožině s prádlem na vyprání třeba z kolejí, z internátu, ze služebních cest, ve hřbetu vypůjčené knihy jak z knihovny, tak od přátel, ale i v použitém nábytku. Nejčastěji to bývá ložnicový či jiný odpočinkový nábytek (postele, postýlky, sedačky…), obrazy a prakticky jakékoliv vybavení domácnosti z různých bazarů, ze sběrných dvorů, od popelnic či věci od někoho darované. Nikdy nevíte, proč se původní majitel potřeboval takových věcí zbavit. Štěnice se mohou vyskytovat i v prostředcích veřejné dopravy, zvláště v těch, ve kterých se cestuje dlouho, například ve spacím vlakovém kupé. Popis štěnice domácí

Dospělé štěnice jsou asi 5 až 7 milimetrů velké, okrouhlé (po nasátí pak protáhlé), zbarvené žlutohnědě až červenohnědě (barva je závislá na době od posledního příjmu potravy). Čerstvě vylíhlé štěnice jsou téměř průhledné, zčervenají až po nasátí krve. Jedním z nejdůležitějších poznávacích znaků: štěnice nemají křídla ani krovky!  Vývoj štěnice prochází přes 5 vývojových stádií. Pro laika se různá stadia liší pouze velikostí. Pokaždé, když štěnice povyroste, svlékne se z kůže. Tyto svlečené kůže můžeme nalézt v bytě a není to jediné, co po sobě štěnice zanechává. Je to také trus – ve skutečnosti je to strávená krev, která vypadá jako černé tečky a najdeme ji např. na látce, na zdech, na nábytku a po namočení vodou se tyto zaschlé tečky rozpíjejí do červena.Dospělá samička štěnice klade při dostatku potravy několik vajíček každý den (asi 3-12 ks). Nakladená vajíčka štěnic mají oválný tvar a bílou barvu. Kvůli jejich velikosti, asi jeden milimetr, je snadno přehlédnete. Štěnice svá vajíčka pevně přilepují k drsnému povrchu např. na prostěradla, na matrace, na látkové potahy sedaček a podobně, ze kterých se pak líhnou další nové štěnice. Nalézt vajíčka a rozpoznat je, umí většinou jen zkušený pracovník dezinsekční firmy. Kde doma štěnici hledat?

Štěnice jsou převážně noční živočichové, kteří sají hlavně v noci, proto také mnoho lidí ani netuší, že tyto nezvané návštěvníky mají doma.   Někdy lze štěnice přímo zahlédnout, spíše v noci (výjimečně ve dne). Ne každého napadne, že se jedná právě o zmíněný hmyz.V anglickém překladu je doslovný název pro štěnici: „postelový brouk“. Opravdu se jedná o brouka, který žije převážně ve vaší posteli nebo v její blízkosti. Štěnice sají krev lidí, kteří zrovna spí nebo odpočívají. Proto se mohou vyskytovat nejen v ložnici, v dětském pokoji, ale i v obývacím pokoji, kde sají krev i během sledování televize. Nalézt se tedy dají v blízkosti těchto míst odpočinku.  Přesněji to jsou rámy a rošty postelí, švy matrací, zadní část čela postele, pod obrazy či za nočními stolky, kolem lišt u podlahy nebo pod stropními lištami, za poličkami nad postelemi, ve hřbetech knih, v sedací soupravě……atd. Úkryt je možný i  kolem zárubní, pod krytkami zásuvek či vypínačů. Míst je opravdu mnoho a záleží na stupni zamoření. Zkušený pracovník dezinsekční firmy většinou během několika minut zjistí, zda jde opravdu o štěnice či nikoli a měl by být schopen najít jejich úkryty. V případě výskytu několika málo brouků je jejich hledání velice náročné.Štěnice mají jednu velice zvláštní vlastnost – dokážou totiž ve svém úkrytu velmi dlouho hladovět. Pokud nemají štěnice koho sát (např. jste-li dlouho mimo domov, je-li byt prázdný) a nepodaří-li se jim přestěhovat se (přelézt) jinam, klidně si počkají. Může to být několik týdnů i měsíců, někteří odborníci uvádějí dokonce i dva roky hladovění. Čím déle je štěnice hladovější, tím větší dálku může překonat, aby se najedla. Může to být i 50 m za noc (tedy i několik pater domu). To platí v případě, že má možnost přelézat do sousedních pokojů či bytů, hlavně přes nejrůznější průrazy elektroinstalace, prostupy kolem stoupaček topení, ale i po fasádě domu (hlavně v teplých měsících). Proto je přísně zakázáno třepat jakékoliv věci z oken. Jak vypadá poštípání?U každého  vypadá jinak. Může vypadat podobně jako bodnutí od komára. Typické je několik štípanců najednou, nejčastěji v řadě za sebou. Kožním projevem je někdy také svědivá a rozškrábaná kopřivka (hlavně u dětí), kterou ani lékař specialista nemusí umět rozpoznat. Ve výjimečných případech někdy nastane alergická reakce na samotné bodnutí.  Při úplně prvním poštípání obvykle dochází ke zpoždění reakce na kousnutí  – objeví se až o několik dnů později po poštípání (asi po dvou až devíti dnech). A naopak u některých lidí nemá poštípání žádné kožní projevy, což je problém, protože štěnice se mohou v klidu množit, aniž by vzbudily u svého hostitele jakékoliv podezření. Co dělat v případě podezření výskytu?

Boj se štěnicemi je velice náročný. Běžně dostupné spreje proti hmyzu zakoupené v obchodech vám štěnice nevyhubí. Způsobí jen rozlezení a rozhnízdění  štěnic do okolních pokojů či bytů (prakticky je rozeženete a pak se k vám mohou znovu vrátit). Navíc, pokud se zamořené předměty přenášejí například ze  12. patra domu a může dojít k zavlečení štěnic do jiných pater. Vysoce napadený nábytek by měl být bezpečně vynesen z domu (to znamená nejprve ošetřen postřikem a zabalen ve fólii) a zlikvidován na sběrném místě. V každém případě by měla být likvidace štěnic svěřena do rukou odborníka. Ten pomocí pečlivého průzkumu (odsouvání, převracení a mnohdy i rozebírání nábytku) a za použití chemických prostředku, někdy ve spojení s jinými alternativními metodami, pravděpodobně v horizontu několika týdnů štěnice vyhubí. Pečlivý průzkum odbornou firmou je však nutný, většina nájemníků pak následně dá za pravdu, že v těchto místech by štěnice vůbec nehledali. 

Proto pokud štěnice objevíme v bytě, měli bychom neprodleně uvědomit předsedu samosprávy, domovníka nebo bytového technika!  Na základě požadavku výboru samosprávy domu majitel objektu může objednat kvalifikovanou firmu na dezinsekci objektu a poskytnout nájemníkům  podrobnější informace a také přesné pokyny, jak postupovat do příchodu dezinsektora. Při potvrzeném výskytu na domě se vždy jedná o problém celého domu, ne pouze o problém jedné bytové jednotky! Proto berme situaci při výskytu vážně.Na závěr alespoň jedna pozitivní informace: na rozdíl od jiného bodavého hmyzu (např. komárů, blech, ovádů…) štěnice kousnutím nepřenáší  nebezpečné nemoci. 

Menu